Panovníci, církevní hodnostáři a velká městská centra užívali své pečeti a znaky již od raného středověku. Potřeba pečetit nejrůznější důležité právní dokumenty, jako byly například kupní smlouvy, testamenty či svědectví, stejně jako byrokratizace obecní správy a celkový nárůst písemné dokumentace v průběhu 16. a zejména 17. století, přispěly také u většiny menších městeček a později i venkovských vsí k pořízení vlastních pečetidel.
Významným datem v historii naší obce se v tomto ohledu stal 18. březen roku 1680, kdy „na žádost rychtáře, purkmistra a rady z dědiny Oseka panství helfenštejnského tehdejší panující kníže Ferdinand z Ditrichštejna Oseku obecní pečeť milostivě propůjčiti a uděliti ráčil“. Podobného privilegia se na Moravě dostalo jen několika málo vesnicím a v tomto případě pečeť plnila i funkci obecního znaku.
Osecká pečeť byla rozdělena na tři pole. Horní červená část byla odvozena z erbu rodu Ditrichštejnů – nacházely se zde dva zkřížené vinohradnické nože a nad nimi květy s rozvilinami. Dolní část poukazovala na zemědělský původ obce a nejrozšířenější zaměstnání obyvatel. Ve druhém žlutém poli byl zobrazen rybník s orobincem a ve třetím poli role se stojícím obilím.
Historickou podobu obecní symboliky dle uvedeného majestátu respektoval i heraldik Miroslav Pavlů, když v roce 1996 připravil nový návrh znaku a praporu obce.
Dělený štít, nahoře červeno-zlatě polcený, vpravo zkřížené vinohradnické nože se zlatými rukojeťmi, vlevo zkřížené orobince přirozené barvy, v dolním modrém poli zkřížené zlaté obilné klasy.
List tvoří tři svislé pruhy – červený, žlutý a modrý – v poměru 1:2:1. Ve žlutém pruhu jsou zkřížené orobince, každý se dvěma listy. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
V prosinci roku 2004 převzal starosta Otakar Heryán spolu s místostarostou Antonínem Václavíkem protokol o přidělení obnoveného znaku a praporu z rukou předsedy Poslanecké sněmovny pana Lubomíra Zaorálka.
Nové obecní symboly, které byly v roce 2007 posvěceny, mají tuto podobu: